Piaristickou kolej (klášter) v Příboře založil 5. února 1694 Karel II. z Liechtensteinu. Barokní budova postavená v letech 1694-1700 podle projektu řádového architekta Giovanniho Pietra Tencally byla původně ve tvaru písmene "L". V roce 1768 nechali přistavět dřevěnou chodbu spojující budovu kláštera s kostelem sv. Valentina ve výši 2. nadzemního podlaží dle piaristy P. Heliodora Knura. Chodba byla zbourána v roce 1875. Podle projektu K. Karlsedera v tomto roce budovu adaptovali na gymnázium a učitelský ústav.
Jižní křídlo bylo prodlouženo o čtyřoký patrový přístavek bytu ředitele školy a na dvorní straně byly přistavěny hranolové přístavky WC. Přístavkem bylo prodlouženo i západní křídlo.
V současnosti je trojkřídlá budova půdorysového tvaru písmene "U" s krátkým východním křídlem rozvržena na způsoby obvyklého dvoutaktu s nádvorní chodbou v jižním křídle a chodbou na straně ulice v křídle západním. Přízemí má kžížovou klenbu bez pásů, s uplatněním klenby neckové, patro je plochostropé. Interiér je vyzdoben četnými freskami a výmalbami.
Piaristický klášter se stal 3. května 1958 vyhlášenou nemovitou kulturní památkou.
Piaristický řád, nebo-li řád chudých řeholních kleriků Matky boží zbožných škol, byl založen v Římě roku 1597 sv. Josefem Kalasanským. Do českých zemí začali piaristé přicházet kolem roku 1620. Nejstarší kolej byla založena v Mikulově roku 1631 a nejmladší kolej v Nepomuku roku 1867. Příbor je podle data založení piaristické koleje na 11. místě. Piaristé se věnovali dobročinnosti a především pedagogické činnosti. Do města Příbora přišli v roce 1694, kdy začali vyučovat po domech. Od roku 1700 vyučovali v budově piaristického kláštera až do roku 1870, kdy piaristé vypověděli obci smlouvu. Poté byl v prostorech piaristického kláštera zřízen učitelský ústav. Avšak piaristé působí dodnes na celém světě.